Co se mi na fotografování líbí asi nejvíc, je to, že je to otevřená a nikdy nekončící cesta.
I když už o něm víte hodně a ještě víc máte nafoceno, tak stejně v určitém bodě zjistíte, že je pořád co se učit, můžete se zdokonalovat v technice, nebo získávat nové úhly pohledu na fotografii.
A to byl jeden z důvodů, proč jsem se přihlásila na workshop k Daliboře Bijelic, česko-chorvatské fotografce, kterou obdivuji pro její nezaměnitelný a přirozený styl fotografie.
Z workshopu jsem se vrátila plná nové energie, nadšení a nápadů.
Dodal mi nový impuls, větší jistotu a spokojenost sama se sebou a s tím, co tvořím.